Kremlička Vít

Narodil se 22. října 1962 v Praze. Po gymnáziu absolvoval dvouletou střední pedagogickou školu a poté pět semestrů PF UK v Brandýse nad Labem (obor speciální pedagogika); vystřídal řadu zaměstnání (zeměměřič, noční hlídač, operátor ve výpočetním středisku).
1982–1985 člen hudební skupiny Národní třída (CD Je třeba si zvykat / Vlhkost v nočním autobuse, Black Point, 2000), 1986–1988 člen hard-metalové skupiny His Boys-Jeho hoši.
R. 1985 spoluzakládal kulturní revui Jednou nohou, později Revolver Revui, r. 1989 stál u zrodu Informačního servisu, později týdeníku Respekt. 1990–1998 studoval na FF UK v Praze bohemistiku a komparatistiku, 1995–1996 externím dramaturgem Divadla Komedie v Praze. Zde byla v režii Ireny Perclové uvedena jeho divadelní hra Spravedlnost pro Leonarda Peltiera a mokřadní organismy.
V. K. debutoval v roce 1981 básněmi a prózami v časopise Violit (literární část sborníku X („Desítka“), dále publikoval v samizdatových sbornících (mj. Už na to seru, protože to mám za pár, uspořádal Andrej Stankovič, 1985, 9x kontra..., uspořádal Luděk Marks, 1987), v periodikách Jednou nohou, resp. Revolver Revui, v exilovém Paternosteru (Vídeň) a Čtení na léto (letní číslo římského dvouměsíčníku Listy). Po roce 1990 zveřejňoval svoji poezii, prózu a publicistiku v Alternativě, Babylonu, Divadelních novinách, www.dobraadresa.cz, Iniciálách, Lidových novinách, Literárních novinách, Revolver Revui a její Kritické Příloze, Tvaru (zde v příloze Tvary 18/2000 sbírka Básně) aj. Používal pseudonymů Heřman Křemenáč, Vít Sval a Bořek Mařina. Příležitostně se věnuje překladům (z bulharštiny, příběhy Indiánů Severní Ameriky).

Bibliografie
1991 Lodní deník, Nezávislé tiskové středisko (Cena Jiřího Ortena)
1995 Cizrna, Torst
1997 Staré zpěvy, Revolver Revue
1999 Zemský povídky, Hynek
2002 Prozatím, Petrov