Nuska Bohumil

Narodil se 5. listopadu 1932 v Českých Budějovicích.
Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze — obor dějiny umění a historie. Od roku 1957 zaměstnán v Severočeském muzeu v Liberci jako historik umění, po roce 1990 vysokoškolským učitelem a od roku 1991 vedoucím katedry filosofie Technické univerzity v Liberci. V roce 1968 získal doktorát filozofie, roku 1997 habilitován jako docent estetiky. Kromě řady odborných publikací, týkajících se zvláště dějin knižní kultury a rovněž tak symboloniky, nové disciplíny zabývající se reflexí rytmu a z rytmu odvozených kvalit v lidské kreativitě, publikoval beletristické knihy Hledání uzlu (1967), Švihova aféra a Kafkův Proces (1969), Padraikův zánik (1997), Okamžiky (1998), Kafkův Proces a Švihova aféra (spolu s J. Pernesem, 2000), Tanec Smrti (2002), Ptačí údolí aneb Idylka (2004), jakož i další prozaické a básnické texty včetně samokreseb, vydané časopisecky nebo ve sbornících. K vydání je připravena sbírka rytmizovaných textů Podzimy a jara, výběr ze samokreseb Léto, léto, prozaické texty Malé příběhy, sbírka sonetů Staré zahrady a román Granátový náhrdelník.

Bibliografie
2005 O Paní Vševládné, Petrov