Čejka Jaroslav

Po milování

V přemrzlé síti touhy
uvázlo několik vran.
Tvé vlhké polibky studí.
Chtěl bych být chvíli sám.

Tiše, beze slov pláčeš
okoralými ústy.
Studená, prázdná chvíle.
Dutá jak ptačí kůstky.

se narodil 26. října 1943 v Praze. Vystřídal řadu povolání - byl průvodcem na hradě Bouzově, stavebním dělníkem, projektantem, kulisákem, dramaturgem, časopiseckým i nakladatelským redaktorem, učitelem Lidové konzervatoře, knihkupcem, prokuristou advokátní kanceláře, reklamním textařem aj. Několik let byl v invalidním důchodu pro těžké onemocnění plic. V současné době žije a pracuje v Praze a Českém Dubu.
Vydal několik básnických knížek, celovečerní pořad z jeho veršů uvedlo na scéně poetické vinárny Viola v Praze někdejší Divadlo na okraji. Čejkovy básně byly zhudebněny, přeloženy do řady evropských jazyků a knižně, časopisecky, jevištně nebo prostřednictvím elektronických médií uvedeny v Anglii, Bosně, Bulharsku, Dánsku, Chorvatsku, Francii, Maďarsku, Německu, Polsku, Rusku, Slovinsku i Slovensku.
Jaroslav Čejka píše také prózu, dále divadelní hry a reportáže z rybářských cest po Mongolsku, Švédsku, Slovensku i českých zemích.

Bibliografie
1979 Sentimenální lásky,
1980 Veřejné tajemství,
1981 Kniha přání a stížností,
1983 Kapesní sbírka zákonů, vět a definic,
1986 Čtení z ruky aneb Chiromantické básně,
1988 Encyklopedické heslo: láska,
1990 Hotelové povídky,
1992 Ryby táhnou proti proudu,
1999 Nejlepší léta našeho života, Petrov

Formátuj pro tisk
Návrat na homepage