Loub Adolf

Narodil se v Kuklíku, v jedné z pěti roztoulaných osad ničím významné, zato srdci Českomoravské vysočiny blízké a stejnojmenným kvítím vonící vesničky, dne 1. 3. 1928.
Pět prvních let povinného vzdělávání mu už nedosvědčí tamní jednotřídka — velkoryse přebudovaná na rekreační penzion Kukla — ani sněženská měšťanská škola s jednoletým učebním kurzem, jejíž učitelé i správci už nemají světské starosti. Při příjímacích zkouškách na učitelský ústav v Novém Městě na Moravě jeho, prý semitská, fyziognomie zaujala německé komisary více, než pozoruhodné zvládání hovorové němčiny. Ale pouhý rok byl na úřadě práce veden jako sedlářský učeň. Složil zkoušku do 2. ročníku brněnského ústavu na Poříčí.
Po maturitě v roce 1947 učil na obecných školách v Bulharech, Drnholci, Perné, Mušově. Násilná kolektivizace venkova ho i jako funkcionáře MNV přiměla opustit místo správce školy v Malešovicích a spojit svůj život i život rodiny s riskantní, ale tehdy ještě méně ohrožovanou, existencí u divadla: v Kladně, Opavě, Bratislavě, Prešově, Ostravě, Teplicích a Olomouci. Mezitím, v době normalizace, "se učil rozumět dělnické třídě" ve Vítkovických železárnách, v mariánskohorské koksovně, na stavbě sídliště v Brně-Komíně.
Kromě prvotiny Brody v proudu vědomí — průzkumné útlé sbírečky, později vtělené do příštích titulů — a Čeřin návětrné pláže vědomí — taky "Reinerova výběru" ze tří titulů — vydává konvoluty. Věk i publikační možnosti prý jej n u t í k tomuto způsobu seberealizace.

Bibliografie
1991 Brody v proudu vědomí, M.U.K.L. Havířov
1992 Vždyť i srdce je kus spravedlivé země, Votobia Olomouc (9 básnických knih)
1996 Čeřiny návětrné pláže vědomí, Petrov
1998 Šest půltuctů přítomností ožehlých rispetů s tu a tam i tuzemskou oblohou, Votobia Olomouc (2 básnické knihy)
2001 Krevní obraz nestandardního intelektuála (5 básnických knih), Votobia Olomouc