"...Kahudův román se spíše podobá výpovědi jakéhosi básnivostí nadaného Lina Ventury, zápasníka s oživlými mrtvolami, přízraky vystupujícími ze žluklých kulis a zaprášených syrečkáren. ...V houštině taky straší. ...Chrastí tam vteřiny. ... A Sigmund Freud s čelistí rozpadlou rakovinou sliní prst a smrtelně vážně ohmatává jančící přirození protagonistů uštvaných tím trmácením, pronásledováním a občasnou mozkovou výlukou, aby zjistil, jaké bude počasí příštích dvacet let."