Řezníček Pavel / Dokumenty /

Úryvek z rozhovoru Radima Kopáče s Pavlem Řezníčkem pro časopis Tvar (6/2001)

R. K.: Všechny vaše prózy vznikaly v 70. a 80. letech, tehdy jste v Československu oficiálně nepublikoval. Ovšem intenzivně jste vycházel v zahraničí: ve Skandinávii, ve Francii, v Itálii, dokonce na Islandu. Jak se český spisovatel dostane na Island?
P. Ř.: To je jednoduché: surrealisté jsou jako mafie. Po celém světě existují skupiny, které spolu čile komunikují. Pro mne byl ohromným přínosem Pařížan Jimmy Gladiator, anarchista, ale zároveň středoškolský profesor, který začal v 70. letech s několika lidmi vydávat časopis Melog, což je pozpátku Golem - oni náramně milovali Prahu. Meloga sice časem vystřídala Černá řehtačka, tu zase Kamufláž - dodnes rádi mění názvy, aby neunavovali. A tenhle Jimmy Gladiator byl několikrát v Praze, bydlel u mě v Sinkulovce, jindy zas já u něj v Paříži, a především díky němu jsem se dostal do řady časopisů roztroušených po celém světě. Texty jsem si sám překládal do francouzštiny, Jimmy je po mně upravoval.
R. K.: Strop vyšel v roce 1983 v prestižním francouzském nakladatelství Gallimard. Jak jste se dostal k tomuto vydavateli?
P. Ř.: Román jsem poslal do Paříže Petru Královi, ten odnesl rukopis Milanu Kunderovi, který tehdy u Gallimarda pracoval - a on text přijal. Kundera napsal ke knize předmluvu a Strop vyšel ve Francii. Dva roky nato vyšel v italském překladu, ovšem už bez Kunderovy předmluvy. To bylo tak: volala mi redaktorka z Říma, že text vydá a jestli k němu může dát tu Kunderovu předmluvu. Mně tenkrát odposlouchávali telefon, takže jsem zamručel, že nevím a jestli může pár dní počkat, že jí napíšu. A ona to vzala jako odmítnutí. Doneslo se to samozřejmě ke Kunderovi, který je na mě dodnes naštvaný, což mne mrzí.
R. K.: Zmínil jste váš překlad textu Henriho Rousseaua Návštěva na výstavě. Přeložil jste do češtiny i jiné autory?
P. Ř.: Překládal jsem svoji oblíbenou Joyce Mansourovou, napůl Egypťanku, napůl Francouzsku, největší básnířku francouzské surrealistické skupiny. Mimo ni Benjamina Péreta, Georga Heneina, Ambroise Vollarda, Georgese Batailla - výhradně surrealisty. Knižně vyšel ovšem pouze Vollard - Král Ubu ve válce, před třemi roky v Clinamenu, ostatní překlady jsou roztroušené po časopisech. Nejvíce ukázek otiskly Nové knihy.
 

 


 

 


Vytištěno z http://www.ipetrov.cz