Hospodská romantika /
Ukázka z knihy
Stokrát nic umořilo osla
Když právě na záchodě mi napadla
TA PRAVÁ básnička
ta nejsprávnější
kde
BYLO VŠECHNO
a o VŠEM
co já kdy
kde
a jak.
A bylo mi to jasné že je to vono
že to světový ale:
při všech těch potížích jsem
HNED
neměla u sebe TUŽKU
a je to v hajzlu.
Druhý den ráno už s tužkou
SEDÍM A
NEVÍM
vo čem jenom vím že TAMTO
to bylo vono.
A vo všem.
VŠECHNO
mi vždycky zkazí něco tak obyčejného jako například potřeba.
ÁLE:
DARMO MLUVIT.
To dětské užít si
Jan Hanč
Člověče!
To já v pětačtyřicátym, to mi bylo skoro jedenáct, když
jsme se přestěhovali. A vedle přes Svinářov, to byly čtyři kilometry, táhli německý vojáci. Tak jsme tam my děti běžely. Normálně. Ze zvědavosti.
Šli ve čtyřstupech, otřesně zbědovaný a zaprášený a jeden ten voják měl na hlavě běloskvoucí kapesník a prosakovala do něj krev.
Stála jsem ve škarpě, voči navrch hlavy, bylo mi jedenáct,
a vedle mě taková tlustá teta najednou vyběhla a toho.
s tím bílým kapesníkem začala mydlit lopatkou na uhlí, takovou tou plechovou modrou úzkou lopatkou ho tloukla do té zkrvavené hlavy a von šel jako stroj, ani se nepřikrčil,
a vona ještě kousek popoběhla, aby ho tloukla, až ji to přestalo bavit, a pak si stoupla jinam, už si nestoupla vedle
mě, a já koukala na ni, byla jsem z toho vykulená a večer jsem brečela, proč jsme se přestěhovali, a maminka myslela, že se mi stejská po mý kamarádce, no vo vojákách jsem
jí říct nemohla, myslela, že jsem ve škole. Na venkově
nemaj na velký chápání dětí moc času.
Psychologie!
A poradny!
Di do prdele!
Lidská slova nevypoví, co je pro jednoho pojem dva
Jan Hanč
Pani, kde to žijete! Panenství do svatby vole. Mně bylo dvanáct a půl a poprvně mi přefikla patnáctka. Na pionýrskym táboře ve stanu. Vostatní se šli s vedoucí koupat.
A vona vole taky panna.
Vole sou holky, kerý ve třinácti vypadaj na šestnáct.
Ve Vršovicích vole přišla holka vo panenství v jedenácti vole.
Pani, my jsme tady všichni samci.
Akorát tendle je děvkař.
Né, von neni děvkař vole, von má jen rád ženskou tu...
Madam promine.
Vytištěno z http://www.ipetrov.cz