Na zdech stíny osik /
Ukázka z knihy
NA ZDECH
Na zdech kresby křídového ráje,
jak jej v duších dětí plaví
žhavá průtrž slz.
Na zdech vrypy — němé jinotaje
vtětí ducha do pohlaví,
prodrásání skrz.
Na zdech puchýře — : puch popálenin
od žahavých samovarů
kopřiv. — Bezy bzdí.
Na zdech praskliny, v nich prázdný včelín — :
černá čmýra s kuklou zmaru
z vaginy těch zdí.
Na zdech světlo svaté Kateřiny — :
slzím ho — : tak oprýskává
jemná omítka.
Na zdech stíny, nitkovité stíny
chvíle, která napne stav a
kutnu smrti tká.
TŘ E T Í JAZYK
Přistrkuješ misku
vylízanou psem —
V mordě, tlamě, pysku
třetí jazyk jsem —
Ten prvý krví zahustil tvůj svit,
jako purpur kurví růži
a ochlasta jen chlemtá, co má pít —
Druhý v galvanické lázni slov
oblékl, co nemá kůži,
v jedovatý anodový kov.
Třetí se ti plazí
v slinách po těch dvou —
Mrtvý cizí jazyk
živý vyříznou.
Vytištěno z http://www.ipetrov.cz