Čeřiny návětrné pláže vědomí /
Ukázka z knihy
Nikdo se mě neptázeptáš-li se mě
na stezku
k horské enklávě,
svěřím ti navíc, že studánka
v okolí potočního brodu
je z příbuzného rodu:
nic neví o kovové slávě
v e ř e j n é h o vodovodu!
zeptáš-li se mě
na cestu
z městských bran,
řeknu ti:
vysměj se kupecké řevnivosti
světových stran
a jejich teorii
potenciálních pranic!
ale nikdo se mě neptá;
na nic!
Rispet o balvanech cizích vlivů
o balvany cizích vlivů
otloukám si kotrbu;
pokud z pytle sklízím hlívu,
nevěším se na vrbu;
erozí mě nechlácholte!
dříve umřu, kakraholte,
než to zvládne povětří;
tu "causu" Bůh prošetří!
Tercína o naposledy navštívené Mekce
ó, bez ohledu na rým, počet slok
i klopýtnutí cestou do údolí,
se nasycuje poznámkový blok
hned pohlazením, ránou hned, jež bolí,
jak asociací proud věčně těká
a nektar splavuje i zrnka solí!
jen na prahu té chalupy ať čeká
tvé srdce z nesvěření ostýchavé -
má naposledy navštívená Mekka,
v níž dožiji už, "znaje víry pravé"!
