Steiner aneb Co jsme dělali / Recenze /
(for), Nové knihy 38/2001, s. 21
Obdivuhodně laskavý vypravěčský opusPřiznám se, že se mi v posledních letech stává jen velmi zřídka to, co se mému smyslovému i mimosmyslovému vnímání přihodilo při četbě povídek Martina Fahrnera - totiž, že jsem byl ohromen, nadmíru příjemně překvapen, okouzlen a upřímně dojat.
Kniha je "pouze" neobyčejným povídáním o obyčejných životech. O tatínkovi - fotbalistovi a pracovníkovi na vlečce, o babičce - výhýbkářce s šestým smyslem pro své blízké, o mamince - zdravotní sestře na očním oddělení, o strýcích i kamarádech a o dvou dívkách autorova srdce, z nichž se jedna stala jeho ženou... (...)
Jako recenzent bych měl zůstat nad věcí a nedat se strhnout emocemi, ale u Fahrnerovy knihy se mi to ne a ne podařit. Jeho vypravěčská laskavost a opojně hořkosladká něha mne při četbě přemohla natolik, že jsem se u závěrečné litery zmohl pouze na obdivné - bravo. Povídkovou knihu Steiner aneb Co jsme dělali pokládám za literární skvost tohoto roku.
