Chvály / Recenze /

Roman Burián, Rovnost, 29. 11. 2001, s. 12

Martin. C. Putna míchá vážné s nevážným

Zdánlivě stačí tak málo: zdravý rozum, osobitost, vzdělání a talent vyjadřovat se psaným slovem. Takhle vybaven pak mohl literární historik a esejista Martin C. Putna (1968) shromáždit své texty do knihy Chvály - Diatriby a kázání, laudace a mystifikace in margine 1994 - 2001. (...)
(...) Kdyby diatriba neexistovala, musel by si ji snad Martin C. Putna vymyslet. Tomuhle proslavenému provokatérovi (a tuto pověst ani knihou Chvály rozhodně nevyvrací) se totiž pro vyjadřování myšlenek a pro balancování na hraně mezi vážným a nevážným, mezi prostým a hyberbolizovaným, mezi důležitým a marginálním prefektně hodí.
Putna je velmi respektovaný vědec (ředitel Centra komparatistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy), který se orientuje na katolickou literaturu, ruskou literaturu a na antiku, což ve svých textech, respektive v jejich tématech nezapře. Ale jeden by se až divil, s jakou lehkostí dokáže své zázemí využít pro úvahy kulturního i řekněme společenského charakteru. Přestože Putnovy krátké texty často vznikaly pro denní tisk, na srozumitelnosti neztrácejí. Jednak proto, že se autor nebál je nově redigovat a odstranit z nich nejaktuálnější odkazy, jednak prostě proto, že jsou tak dobře napsány.
Putna není prvním literátem (i to je jedna z jeho tváří), který v nakladatelsví Petrov vydal své novinové články - zatímco Vieweghovy fejetony jsou třeskutě zábavné (tím se rozhodně neříká, že jsou špatné), ty Putnovy jsou hloubavější, nadčasovější, moudřejší.



Formátuj pro tisk
Návrat na homepage