Ryby katedrál / Recenze /
Dora Kaprálová, MF Dnes, Jižní Morava - Kultura, 3.5.2002, s.D/6
Antologie vyvolává diskuse
Na středních a vysokých školách se zatím podle kontroverzního výboru neučí
Antologie české poezie dvacátého století Odilla Stradického ze Strdic s názvem Ryby katedrál se již druhý měsíc dobře prodává. Jen knihovny si pořídily tři sta šedesát výtisků. Reakce na její kvalitu se však stále různí.
Když se koncem února na knižním trhu objevila antologie z brněnského nakladatelství Petrov mapující české, moravské a slezské básníky, kteří se výrazně podepsali na vývoji tuzemské poezie dvacátého století, strhla se v médiích řada odmítavých polemik. Například básník Milan Ohnisko ve své jízlivé recenzi Odillův vozíček konstatuje, že autoři jako Viola Fischerová, Zdeněk Rotrekl či Andrej Stankovič se do antologie nevešli jednoduše proto, že se asi při tahání za oj dost nesnažili. Obecně je antologii vytýkán příliš subjektivní výběr editora Stradického, prvoplánová provokativnost a místy odborná neserióznost s množstvím faktografických nepřesností.
Nedůsledný pandán
Co bylo záměrem a jak se dnes na obecné čtenářské přijetí antologie dívá nakladatel Martin Pluháček? „Předpokládal jsem, že antologie připravená Odillem Stradickým nebude pojatá akademicky. Zavázal jsem se, že do jeho práce editorsky nikdo nezasáhne. To byl můj jediný, i když dost podstatný příspěvek. Jedná se tedy o subjektivní výbor pozoruhodného autora, který se navíc dlouhou dobu chvástal tím, že čte jen sebe a občas Holana,“ poznamenal ke genezi antologie Pluháček. Současně připomněl, že je nutné knihu vnímat především jako subjektivní autorský výbor básníka Stradického.
„Tento přístup je mi rozhodně milejší než kolektivně připravované antologie akademiků, které se tváří vědecky objektivně a opomíjejí přitom podstatná jména. V tomto smyslu je antologie průhlednější,“ doplnil nakladatel. Osobně si na svazku navíc cení zastoupení dosud opomíjených básníků střední generace. Za chybu naopak považuje nevychytané faktografické chyby, které pozornost čtenářů zbytečně odvádějí od záměru provokovat zatuchlou akademičnost literárně vědeckých kruhů.
Nereprezentativní výbor
„Když antologii poezie sestavuje jeden člověk a nikoli kolektiv, je to legitimní. V takovém případě se ale musí vždy jednat o zralou osobnost,“ tvrdí o Stradického výboru básník Jiří Kuběna. V antologii podle něj chybí nejen celá řada objektivně vynikajících básníků, ale u hesel přítomných literátů se pozastavuje právě nad zmiňovanou nepřesností. „Obecně se s autory málo pracovalo. Já sám jsem se o svém zařazení dozvěděl až dodatečně, bez možnosti autorizace,“ podotkl Kuběna. Čtení považuje za celkem zajímavé, v žádném případě však antologii nepokládá za reprezentativní výbor.
O poznání kritičtěji hodnotí knihu kritik Vladimír Justl: „Antologii chápu jako provokativní a pomýlený výběr, který neodráží vývoj české poezie dvacátého století.“ Básník Josef Mlejnek zase považuje za skandální fakt, že je kniha anoncována jako směrodatná příručka pro studenty. Tato obava je však zatím předčasná. Žádný z pěti náhodně vytipovaných profesorů totiž antologii ve své výuce dosud nepoužívá.
Vytištěno z http://www.ipetrov.cz