Ze světa /
Ukázka z knihy
Těšit se z denní šedi
Ve spánku viděl jsem novináře
a marně jsem cestoval tramvají
k poledni déšť, vzpomínám na malíře
jak s nimi chutnala polévka před lety
slova se s obrazy spíjejí
to se patří, ve snu žít bývá bez chuti
noviny táží se: SPD, co je ti
těžko říct, snad jenom:
polévka vždy patří do talíře.
Každý se jedenkrát setká s Freudem
tomu, kdo vícekrát, Nabokov nadává
man muß sich freuen, darüber freuen
und der, wer freut sich, má Freudy dva.
/14. 8. 94/
Skvělá story
Měl bych se cítit asi zle
byl jsem dnes přesný jako smrt
někdy lépe však tesknit, nežli mít vše
o sklo se v okně klouže
déšť vždy někde na světě musí pršet
věčný, přelétavý déšť, ale nechť
nechtěl jsem na jazyku mít jen smrt
když ale stále někde prší muset
a já, jen tím, že včas jsem přišed,
byl jsem šťastný, že až-li se
přece jen pojednou umříti chce.
Je krásný happy end neúspěch
ubrousek voní po pláči
je lepší neúspěch, nežli nic, anebo vše
i ten tvůj ubrousek, item, i ten chci.
/12. 6. 94/
1975
Zapomínám azbuku
a vzpomínám na Angelu Davis
na sklonku novověku
na naší Andělku z Dejvic
co ze mě zbylo, škoda štkát:
Angela Davisová
nevidět, neslyšet, nechutnat
zbytek jsou dnes jenom slova.
Lítost zas
mé dávnověké kreatury
líto je mi vás
cestou literatury.
/21. 10. 95/
Vytištěno z http://www.ipetrov.cz