Jednohubky /
Ukázka z knihy
Plzeň
Líné kočky
se v dlažbě vyhřívají
ocasy psů toulavých
vrtí věžemi.
Člověk chodí kolem sebe dokola
a údivem otevírá ústa:
Proč čtyři řeky?
Proč já musím odejít?
A velbloudi smí zůstat…
Miláčku
Miláčku
Nic se nepohnulo
Nechvěje se země
To my se zimou začínáme třást
Miláčku
Teplo navzájem
si začínáme krást
Miláčku
Nic se nepohnulo
Nechvěje se země
Žádné nebe nade mnou
a žádný zákon ve mně.
Jiřímu Wolkerovi
Jiří
dnes mi udělali snímek plic
Všechno je v pořádku — řekl rentgenolog.
Žádná tuberkuloza.
Ani nádor.
Jen uprostřed plic. Tam nejhlouběji
uprostřed plic
vidím
Vzduchové Bubliny
Lhostejnosti
Milování
Tvůj úsměv
Vysoko nade mnou
A já Najednou
Nemám Žádný Stín
Přespočet
Nesu ti
Pepř na špičce
Nože
Panebože
Tak běž, utíkej a polej
Horkou vodou
Kamna Rozpálená
Ať vypaří se Svět.
A venku
Všelijaké počasí
A lidí
Přespočet
Ráj
Stále to stejné
Jablko
Stále tentýž
Had
A Evy s Mucholapkou
A zahrada plná lidí
a na hodinách za
minutu
Před poslední kapkou
Vytištěno z http://www.ipetrov.cz