Vraní zpěvy /
Ukázka z knihy
Po ránu je Měsíc zpitej voják z Bosny
co se vrací z baru, bílej jako křída
Vrávorá a škytá, zakopává o sny,
naštvanej a smutnej, že zas musí střídat
Že zas musí couvnout před mírovou misí
Před sluneční pumou Před tím strašným světlem
Do rozbřesku křičí zoufale hlas čísi,
že jednotky IFOR bombardujou Betlém
Po ránu je Měsíc obzvlášť neúprosný
Voják, kterej ztratil důstojnost a cíle
Vrávorá a škytá, zakopává o sny
Podíváš se do něj
a hned začne střílet
Život a smrt jsou jak martini s olivou
Drahá a nedobrá libůstka snobů
Máš prachy, tak seš pán Zítra tě poplivou
Život a smrt jsou jak martini s olivou
Piješ ho v kočárku Zaplatíš z hrobu
Život a smrt jsou jak siamský dvojčata,
co v boží děloze přirostly k sobě
Bratříček nekňuba Sestřička zubatá
Život a smrt jsou jak siamský dvojčata
a když je oddělíš, zabiješ obě
Život a smrt jsou dvě spojený nádoby
na stole v pracovně divnýho vědce
Mrtví jsme naoko Žijeme rádoby
Život a smrt jsou dvě spojený nádoby
a lidi pokusem, co nepoved se
Olomouc, 2. 4. 2001
Značení přejezdu Ondřejské kříže
v 22.35 rozetnul vlak
Půlměsíc v kaluži máchá bílý frak
O koleje brousí bodec vycházkové hole
A zas nás cosi hryže
Nás dole
Z polí jde mlha Z duší chlad
Do zmrzlých jiřin žluklá mlha padá
jak do zákopů poblíž Ypres plyn
Vezdejší život — pole plné min
Nasaď si masku a tradá!
Dým z bramborové natě stoupá k nebi
Nebe však není Zkysnem v očistci
Tíží mě kniha, kterou dočíst chci
Tíží mě myšlenka nebýt
Vichřice skučí Břízy rvou si vlasy
Ze dvora kafilérky znějí duté hlasy
Dvě bílá křídla hnijí na hnoji
Rozbitý boty, ze sekáče svetr
Bojištěm zamořeným bloudí svatý Petr
a v blátě hledá klíč
Je po boji
Kéž by smrt
Kéž by smrt… a ne žebrota
o lůžko vhodné k umírání…
Což málo je hrůz života?
Jsme málo žitím potrestaní?
Kéž by Bůh… tenhle nelida
buď není, nebo je to ďábel,
co k ukojení libida
stvořil svět Dal mu jméno Bábel
Kéž by smrt… tohle chcípání
by smrtí nazval leda cynik
Jsme důstojní až k posrání
Den krátký, dlouhé chodby klinik…
Vytištěno z http://www.ipetrov.cz