Sudamerická romance (Kronika osidlování Gran Chaca) / Recenze /

Jiří Holub, Reflex 30/2003, s. 51

Partie domina s Michalem Šandou

"Papouškové mezi sebou tradují, že vyřčená slova zesilují přítomnost boží. V papouščím životě se nedějí přílišné převratnosti a v podstatě není o čem skřehotat, proto si vypůjčují slova od lidí. Jenomže ve sluncem vyprahlé a kusadly sarančat zpustošené krajině je bůh nesmyslný právě tak jako mudrování o dešti v Schmidtově almacénu. Tohle je bůh Chaka: kec." Právě tento demiurg vládne próze Michala Šandy (nar. 1965) Sudamerická romance s podtitulem Kronika osidlování Gran Chaka (Petrov 2003), z níž pochází citát, i dalším dvěma textům, které jí předcházely a jež dohromady tvoří volnou trilogii: Blues 1890-1940 (Petrov 2000) a Obecní radní Stoklasné Lhoty vydraživší za 37 Kč vycpaného jezevce pro potřeby školního kabinetu (Petrov 2001).
Michal Šanda předkládá fiktivní vyprávění českého kolonisty, fotografa a kronikáře Bartolomea Doubravy z Řakomi u Chudenic, zasazené místně do Argentiny a časově do dubna 1913. V příběhu nechybí, jak se sluší a patří na žánr romance, velká láska, úkladná vražda, temná minulost klíčových postav a překvapivé odhalení jejich identit, stejně jako v něm najdeme, jak si žádá tradice "sudamerické" prózy, mluvícího mravenečníka, šamana, yerbu maté, již protagonisté pijí po litrech, a stejně velké množství španělských výrazů pro místní reálie, k nimž zpravidla chybí český ekvivalent (pro čtenáře nehispanistu je kniha opatřena výkladovým slovníčkem). Hlavního hybatele vyprávění však představuje samotné vyprávění, slovo odkazující samo na sebe. Stejně tak jako intelektuální mravenečník a Bartolomeova družka, kreolská dívka Sara, se vášnivě rádi oddávají dominu, v němž z černých kostiček sestavují stále se proměňující obrazce, i autor vyzývá čtenáře, aby ke každému jeho slovu a větě přisunul svůj význam a představu, jež se proměňuje nejen od osoby k osobě, ale i zcela vědomě od jedné četby ke druhé podle toho, jakou herní strategii si ten který vnímatel zvolí. Michal Šanda od první stránky neskrývá, ba dává ostentativně najevo, že jde o hru jak pro něj, tak pro čtenáře.
Můžeme se vydat po stopě tu jemných, tu zřetelnějších náznaků odkazujících k hispanoamerickým klasikům druhé půle 20. století, jejichž poetika je nepřesně známa jako "magický realismus", či ke Güiraldesově "gaučovskému" románu Don Segundo Sombra, popřípadě až k počátkům španělského písemnictví v Novém světě, jež tvořily kroniky objevitelů, conquistadorů a misionářů. Tak jako pro renesančního člověka ztělesňovala soudobá Amerika různé utopie o dokonalých státech a rajských divoších, pro Středoevropana ze začátku třetího tisíciletí se Argentina v době, kdy se nad Belle époque západní civilizace začínají stahovat mračna příštích světových válek, stává prostorem pro imaginaci, světem beztíže a bezčasí, kam každý z nás může promítnout svá přání a sny.

Formátuj pro tisk
Návrat na homepage