O nakladatelství / Webové stránky – archiv rubrik / Internet New Line/Webová rubrika Nezavedení /

Vítězslav Vrbka

Vítězslav Vrbka
Narozen 1964 ve Valticích, žije v Mikulově, kde v roce 1983 absolvoval gymnázium. Zaměstnání: krmič, invalidní důchodce, technolog, topič, vykladač vagónů, muzejní konzervátor, pomocný zedník, předák na lince, vedoucí skladů. Po roce 1989 živnostník, jednatel společnosti. Ženatý, dvě děti. Koníček: hudba (člen kapely UNSS).
Následující básně jsou vybrány ze sbírky Mindráky a jebáky, která vyšla jako soukromý tisk autora v Mikulově roku 2002.


45

HUDBA


Bylo jitro rozhněvané
Snil se vítr tiše plane
Křepelička plácla křídly
Brouček usmíval se — stydlín

Bylo jitro uplakané
Zpíval slunce příval
Křepelička plácla křídly
Brouček usmíval se — stydlín

Jitro jitro šedolibé
Kapky deště bohumilé
Křepelička plácla křídly
Brouček usmíval se — stydlín

Jitro jitro vánek sluní
Mlžka brouček stydlí křídly
la la la



132

Připraven k velkému úkolu
Nachystán k životní zkoušce
Ležím a chřadnu
Tiše stárnu



101

Soupeřova taška odběhla z kronikářovy krabice
Kde tak úspěšně vězela zaklíněna mezi
Nesebranými spisy kronikářových příbuzných a přátel
Snad nebude tak horko



47

Proud očí postoupil a prozřel
Dál nelze jít
Dál
Vstupte ach drahá
Buďte mou
Svatou

Okolí se mile pousmálo stromy
Také keři i domy
S podivnými fasádami
Mraky rozplynuvší se
Hlásaly vivat
Zde se vše pousmálo

Procházím okolím starých střech
A to, že jsem přežil
To je pech
Štěstí a dohromady pech
Starých střech si vážím a mám je rád
Dívek vzdech

Prosím, prosím, pootevři dvířka
Vznikne škvírka
Proklouzne chvilka
Štěstí

Zůstala mi krásná vzpomínka
Štěstí pršelo, láska kvikla
To se mi asi zdálo
Záclona tehdy chytla rýmu
Hostina i jabka snědena
Ach, to jsem ale popleta



46

KAPKY


Kapky deště tichounce hrá
Lístky stromů šumí
Paprsky slunce hří
Malý pejsek lká

Silnice se mezi lesy vinul
Vánek šeptá Slovani
Jiný čajíček se loká
Holka milá zbyl…

Jak velká holka odešla
Potůček zůstal zurčí
Malá myška měla
Její smělá tělošla

Ptáček, dívka švitoří
Oči se hromadí
Větévky třesoucí pláčí
Tiše tiše vitoří


Kapky zůstaly a smějí
Paprsky sluneční až ráno
Kočička mňouká kouše
Vrah zabíjí

Malí broučci se milují
Břízky se bělá
Penízek na poli
Aby ji a bíjí za

Snížek padá na bledulky
Slzy na travičce
Pohnutí, rozhodnutí,
Voděnka, potůčky

Jak nádherně zní
Libá tichá
Pejsek, kočička, ší
Brouček vrní

Koníček ihahá
Mlýn klap klap
Kapky kap kap kap kap
Kapky



44

Tělo Anděla Andělka neměla
Jen s pejskem na provaze
Ulicí kráčela
Na pejska křičela
Nahluchlá svatá křivice

Je vůbec možné tělo Anděla vnímat jinak než v plné kráse?

Andělka shrbená
Malá a skloněná
Ve Svazu žen odvedla mnoho práce



38

TĚLO ANDĚLA


Sobě i Vám
Je tělo Anděla tělesným sněním
Anděla potkal jsi
Však v Ďábla se ti změnil

Tělo Anděla o duši neví
A jakou nosí v sobě skrývá
To bude jen pro něj
Záhada snivá

Tělo Anděla
Anděla od těla
Byla ovělá i ovdovělá
Duše bez těla
Nedělá Anděla

I ono je to tak
Že by Vás nechtěla



3

Zurčení volobyta
Rozestavění kolotrávy
Narušuje vztahy k vru
A co s tím
Nic dobrého v tom není
Jakož i topoření nemožno
By nepostihlo samo prcík
Zákeřnost a klam
Erekci a objem
Trvale neprokrasavcuješ



26

Kohoutí oči pláčou a spí
I ony bděly dlouze
Jeroným polkl smutný sám
Pro poslednověků touze
Samotí a odnikud neprojdou ti oči
Krokovo ticho dlouzeji snáz dotočí
Po poli smuten Jeroným Kohout
Kráčí oběšenomrtvý



69

Jakoby se něco
Jako se něco dělo
Jak by se asi
Něco by se stalo
Něco se stalo
Jakoby opravdu
Opravdu něco
O pravdu
Opravdu se jako
Opravdu stalo
Opravdu se stalo
Něco jakoby doopravdy

Dělo-li se něco
Pak se i stalo
Jakobydoopravdy — asi
Asi se opravdu něco stalo doopravdy

Jakoby se něco
Jakoby opravdu
Opravdu se stalo
Asi se opravdu něco stalo doopravdy
Jako se něco dělo
Opravdu něco
Něco jakoby doopravdy
Dělo-li se něco
Jak by se asi
Opravdu
Opravdu se jako
Pak se i stalo
Něco by se stalo
Něco se stalo
Opravdu stalo
Jakoby doopravdy — asi

/uveřejněno 30.10./

 

 


Vytištěno z http://www.ipetrov.cz