O nakladatelství / Webové stránky – archiv rubrik / Internet New Line/Webová rubrika Nezavedení /

Petr Štengl

Narozen 9. 10. 1960 v Praze. Vyučen tiskařem, dodnes pracuje v polygrafii. Zájmy: výtvarné umění, hudba (člen skupiny Chaos 77). Publikoval ve Psím víně.
E-mail: p.stengl@centrum.cz


PO KINĚ JSME VŽDYCKY ZAŠLI

do bufetu Koruna na párek
patřilo to k rituálu
stolky byly pro mě příliš vysoké
a tak jsem svůj párek ponížen
do sebe ládoval na odkládacím pultíku
mezi aktovkami, síťovkami
a všelijakým jiným mlčenlivým bratrstvem
přitom nahoře se dozajista děly věci
při kterých dech se tajil
na moji hlavu se snášely drobky chleba
s drobky hovoru
těšil jsem se na to
až budu dospělý
a přerostu umakartovou desku
ale ani v nejmenším jsem nepočítal s tím
že bufet Koruna přestane existovat



PŘED VYSOKÝM KOLEM JE NĚKOLIK TŮNÍ

i když jsme vzali ten nejdelší klacek
přece ke dnu nedosáh
pokud jsme chodili okolo
mluvilo se jen šeptem
jako by ty bublinky
co vyplouvaly na hladinu
byly vzkazy utonulých
tehdy si troufnul přeplavat tůň
jedině Pavel Verichů
však taky dneska bez pistole
neudělá ani krok
tehdy když Žehrovku podle pravítka regulovali
zastavili se před tůněma
a dál si netroufli
ani tak dlouhej klacek neměli
na ty tůně byli tenkrát krátký
i soudruzi z okresu



KAŽDÝM ROKEM TOPÍ ŠTĚŇATA

a to si je jako máme všechny nechat?
budem ji muset dát vykastrovat
v plechovym kýblu
to byste nevěřili
jak dlouho vydržej plavat
drátěný plot pokaždý zavře všechny oči



TŘÍSKÁ MI V HLAVĚ O ZEM HLINÍKOVOU TYČÍ

stejnou práci zastane i klakson zmrzlinářského auta
o zeď opřená na Algidu křičí:
Drž piču, ty dylino!
někdo by snad mohl
té karlínské dívence říct
že to lze vyjádřit i jinak
do pičy
klidim se pryč
v patách vinu
copak můžu za to
že ta holka nemá prachy na zmrzlinu?



V LÉČEBNĚ MĚ ZVOLILI ZA PŘEDSEDU

myslet se o tom dá všelicos
ale každopádně to obnášelo
každej den moct vypadnout a jít do vsi na nákup
ta hodina impotentní svobody
mimo ústav byla skvostná
pokaždé když jsem se vrátil
musel jsem ze všeho nejdřív dýchnout na vrchní sestru
pátrala, jestli ze mě není cítit alkohol
očichávala mě jako pes mršinu
za zády se mi pošklebovali že to předsedování moc žeru
a nedala si pokoj
ani když jsem zkusil syrečky a tláču s cibulí
takovýho vzornýho předsedu jsme tu teda ještě neměli
pochvalovaly si sestry
čichala pokaždý
ani jednou nevynechala
už mi ty syrečky lezly krkem



PAN FARÁŘ BYL, JAK JINAK, BOHABOJNÝ ČLOVĚK

a to mu pilo krev
když v léčebně mu řekli
že nemůže přijímat svátost
i kdyby mešní víno bylo sebevíc křtěné vodou
a tak ani přímluvný dopis od samotného biskupa
na postoji farářových buněk nic nezměnil
jak ale potom mohl obstát
před otcem, synem i duchem svatým
nemohl by se jim dívat do očí
svým farníkům
připadalo mu to nepoctivé
pít mošt
a tak se dal na fernet
Panna Maria v jeho kostele
měla skelný pohled
jako když na kalužích
prvně udělá se led

/Uveřejněno 16.2./

Formátuj pro tisk
Návrat na homepage