Královské léto / Recenze /
Michal Huvar, Zemské noviny, 8. 3. 1996, č. 58, s. 9
Královské léto k vydání připravil Zdeněk Drahoš, editor, který zná básníkovu tvorbu tak dokonale, že si tentokráte mohl dovolit věrohodně ji propojit s citacemi z dopisů (J. Zahradníček, F. Halas, J. Chaloupecký, J. Pilař, J. Kainar, F. Hrubín, J. Seifert a další), z kritik (V. Černý, J. Opeslík aj.), z projevů přátel (k pětasedmdesátinám, k poslednímu rozloučení, z doslovů knih (M. Uhde), ze vzpomínek napsaných speciálně k tomuto vydání (M. Kundera, V. Justl, A. Přidal) a v neposlední řadě z Mikuláškových rozhovorů a několika esejí na téma vztahu poezie ke skutečnosti a naopak. Podařilo se to velice úzce. Nejednou se motiv, o kterém hovoří v „próze“, záhy objevuje v básničce, která následuje za ní.
Pořadatel výboru se pokusil obsáhnout celou Mikuláškovu tvorbu, z básníkovy bibliografie vynechal pouze sbírky z úvodu jeho tvorby (Černý-bílý-ano-ne a Marné milování), Divoké kačeny a Albatros. Čtenář tak dostává i názorný přehled o vývoji Mikuláškovy poetiky, o nárůstu metafory. Nebyl to a dodnes není autor lehoučký a jednoznačný, nicméně jazykem vládl jako skutečný fakír přesnosti, což je obzvlášť patrné tam, kde se snaží poezii teoreticky obhájit před jakkoli přetechnizovaných světem.
Vytištěno z http://www.ipetrov.cz