Rusko mimo Rusko II.díl / Recenze /
Ladislav Soldán, Slovo, 16. 5. 1995, s. 13
"Jestliže M. C. Putna v prvním díle Ruska mimo Rusko doložil světovost ruské literatury 20. století hlavně analýzou spisovatelských osobností první emigrační vlny (Bunina, Merezkovského, Nabokova i mnoha dalších), nyní pokračuje výkladem o představitelích ruské filozofie v emigraci po roce 1918. Z nich je u nás nejvíc znám N. Berďajev, v Putnově charakteristice „svobodný křesťan a pravý rytíř“. (…)
O třetí, poválečné vlně emigrace hlavně ze 70. a 80. let neméně podnětně a s esejistickou vybroušeností pojednává M. Zadražilová. Opět v širším záběru. V něm na prvním místě stojí literární osobnosti, ale opomenuty nejsou ani „hvězdy ruského baletu“, anebo vedle dalších divadelníků režisér a zakladatel divadla Na Tagance J. Ljubimov, světoznámí výtvarníci jako E. Něizvestnyj anebo M. Šemjakin. (…)
Oba autoři nedělají jenom exkurze do literatury ruského exilu v celé její šíři. Ruskou literaturu v rámci kulturního a zčásti i politického dění komentují živě, s pochopením pro její dynamiku, včetně všech vytvářených polarit. A také střetů uvnitř ruské literatury a kultury jako nedílného celku."
Vytištěno z http://www.ipetrov.cz