Ze dna na den / Recenze /

Jan Suk, Intelektuál 3/2003, s.18-19

V příbytku bezdomoví

(…) "Každodenní, deníkové, soustavné básnické rytectví Jiřího Golda (1936) z přítomného poetického paradigmatu vybočuje. Proto může být vnímáno jako velmi „nečasové“, jak by asi řekl Friedrich Nietzsche. Gold jde v šlépějích produchovnělé české lyriky halasovské, ortenovské a především holanovské. Ale například od Holana se liší v tom, že báseň nečiní dílem osvíceného okamžiku, hlubin noci a světla jasnozřivosti, ale – jak sám říká – filtruje ji skrze mozek, nechává ji prostoupit jakýmsi kruhem exaktnosti a holých myšlenkových fragmentů, ze kterých jakoby se záměrně vytrácel obnažený cit, aby byl nahrazen zlomkem filozofie a augustinovského vyznání, byť prostoupeného flagelantnstvím člověka, jenž je bytostí hamletovsky pochybující, čin deklarující, ale souběžně i před ním varující. (…)
Goldova poezie, letos představená v knize básnických záznamů Ze dna na den (Petrov, Brno) se rozpíná mezi vysněným protivenstvím onoho nadčasově bezejmenného nepřítele, sváru a boje, a mezi zádušně zásvětním klidem básníkovy noci, ne nepodobné láskou probdělé noci Rilkova Korneta, po níž musela zákonitě přijít smrt v bitevním poli jako jediné řešení metafyzičností bytí. Gold hledá „příbytky bezdomoví“ stejně intuitivně jako hledal Rilke v povětří světa a na dávných ochozech domov, kotvu i hrob."

Formátuj pro tisk
Návrat na homepage