Final rondi /

Ukázka z knihy

KDYŽ DĚDEČEK ŠEL DO VÍDNĚ

Šli pěšky z Čech do Vídně
na zkušenou. Cestou jim hrály dvě muziky
kutálka z Kolína a ta když se vzdalovala
jalo se ozývat violoncello z Mahlera
opus který složí příštím létem na Moravě
Šli pěšky z Čech do Vídně
přírodou sochařskou dílnou hájem nevěst
trvalo tři týdny než nastoupil
jako učedník u knihaře Lébla
bez platu na stravu kutě v komoře
Ve světle svíčky napsal korespondenční lístek
do Sudoměřic: Drazí rodiče! Už jsem tady
daří se mi dobře Váš vděčný syn
a inkoustovou tužkou připsal: Pište!
zapomenuv zpáteční adresu.
Až po letech napsal znovu
když se oženil s Rézi, maďarskou služtičkou,
To byla moje babička



V ČESKÉ ULICI

V Brně zas prší
půjdu k Blatnému pro brýle
abych viděl jasně v mlze

Sedíme v kavárně
pod viaduktem času
číšník přináší láhev jeho vína
malá ošklivá dívka přibíhá
"Ožeň se se mnou Ivane
ožeň se jak nejrychleji budeš moci"
Ze školního sešitu rád bych mu přečetl něco
začíná veršem:
V Brně zas prší opravuji občas prší
o čistém omylu duší
v roce čtyřicet čtyři



V LÉTĚ A POZDĚJI

V létě jsem ztratil čtyři básně
zahrabal do písku v námoří
tekutý prsten svítil jasně
kdo ztratil znovu vytvoří

Holan nás stěhuje dobrý známý
sbohem už dávám horoucnu
vjedeme do Čech Šumavami
Boubínem krásných shnilých snů

Pršela válka Janáček píše
zamilovaný v Paříži
zatím pan Florian ze Staré Říše
pozorně si mě prohlíží

Formátuj pro tisk
Návrat na homepage