Lady Carneval / Recenze /

Vladimír Karfík, Hospodářské noviny, 16.-18. 5. 2004, s. 19

Jiří Kratochvil v novém románu činí z Brna laboratoř pochybných aktivit

Kam jednou vstoupí živé postavy prozaika Jiřího Kratochvila, dějí se podivuhodné, osudové věci. A přece vytvářejí příběhy, v nichž čtenáři nacházejí zobrazené své osudy uplynulých desetiletí.
Kratochvilovy předchozí romány se obracely k minulosti, někdy obsáhly velké časové rozpětí - v Nočním tangu a Nesmrtelném příběhu téměř celé jedno století. Předposlední román, Lehni, bestie, se sice vrátil do zrůdného soukolí 50. let, ale ona bestie se v závěru objevila znovu: román vznikal v posledním dějství úniků Grebeníčka před soudem.
Titulní postava prozaikova nového díla - Lady Carneval - je oslnivá, mladá a úspěšná brněnská novinářka. Kratochvilův román je rekonstrukcí jejího životního příběhu. Fantaskního - jak jinak. Kratochvilovo osobité vidění a rukopis se nezapřou. Znovu vypráví strhující příběh tak naléhavě, že ani autorova fantazie, jež ho zaplňuje neskutečnými proměnami postav, nezbavuje příběh přirozenosti a věrohodnosti.
V jeho ději jsou podstatné obrazy, jež se v kritických okamžicích zjevují v roli jakýchsi osudových ikon, podobně jako Kratochvilovy oblíbené zvířecí masky. Násilníci si nasazují masky kuny a tchoře, neznámý vypravěč nakonec prozradí, že je Olžin ztracený kocour Porthos.
Reálie, v nichž se román odehrává, jsou důvěrně známé: nejprve první čas po převratu se začátkem překotných proměn. Kdo zná Brno, může pohyb románových hrdinů situovat přesně krok za krokem. Ostatně, Kratochvil je nejbrněnštější autor a své město dokáže vidět jako "pokusnou laboratoř, v níž se houfně zkoušejí ty nejšpinavější praktiky, aby se pak třeba výběrově mohly použít i jinde".
A to už jsme přesně v devadesátém roce: Olga Abelová pracuje v brněnském Kurýru, který se rázem proměnil z "regionálního komunistického plátku na přísně pravicový list". V brněnských restauracích se "už na první pohled snoubil vybraný vkus s noblesním nevkusem". Nouveaux riches začínají budovat svá honosná sídla a jejich kumpáni už připravují novinku v obchodním styku: nájemné vraždy. Právě o nich se Olga Abelová chystá psát.
Hned na první straně románu udeří do očí to hlavní: Olžino označení jako Lady Carneval může být sice na první pohled lichotivá ikona, záhy se však ukáže jako cejch, stejně jako její jméno v seznamech spolupracovníků StB.
Kratochvil si s příběhem pohrává, třebaže je tentokrát ve vyprávění vlastně velmi lakonický a ve fantazii nezvykle zdrženlivý. Pět krátkých kapitol Olžina příběhu s několika životními zvraty obsáhlo celé popřevratové desetiletí.
První milenec ji zbaběle opouští, aby si nepoškodil pověst, druhý nápadník je příznačný pro počátek 90. let. Tehdy vakuum po zmrtvělé ideologii zaplňovaly esoterické nauky, jež Kratochvil nazývá pornografií intelektuálů.
Olze je přítomnost dopřána nakrátko. Stále ji něco vrací do minulosti a nedovoluje jí žít přítomností. Kratochvil pro ni volí originální, tajemné osvobození od minulosti, z vlastní vůle uskutečněné, a pak znovuzrození jako tajemné sestřičky, jíž něco "sežralo její životní příběh, ale její duši ne". Znovu však budí pozornost a nové komplikace. To už je námět na nový román.

Formátuj pro tisk
Návrat na homepage