Opšlstisova nadace / Recenze /

Matěj Turek, Literární noviny 32/2003, s. 11

Mezi Vídní a Istanbulem

„Čas sám o sobě není: to předměty samy nám vnukají ponětí o tom, co se už stalo, co se teď děje a k čemu budoucně dojde.“
(Lukrécius: O podstatě věcí.)

(…) Stanislav Komárek, jinak profesor filozofie a dějin přírodních věd, má za sebou již desítku titulů, z nichž však převážnou většinu tvoří sbírky esejů mapující nejrůznější oblasti vztahů přírody a lidské společnosti a jiná naučně zaměřená díla. Jde o autora zavedeného, avšak v povědomí literární publicistiky většinou zařazovaného do škatulky opatřené nálepkou „vědátoři“. Snad proto se Komárkově románové prvotině nedostává tolik pozornosti, jako jiným literárním „objevům“, přestože by si to jistě zasloužila. Opšlstisova nadace zůstala výrazněji nepovšimnuta, a to i přes zdánlivou aktuálnost, které se však autor i nakladatel rozhodli chvályhodně zříci. O významný objev na naší literární scéně přitom zcela nepochybně jde. Děj Komárkova románu je situován do osmdesátých let minulého století a odvíjí se především ve Vídni, Istanbulu a New Yorku. Hlavní hrdina románu Viktor Kaplan je podobně jako kdysi autor český emigrant hledající v labyrintu rakouské byrokracie prázdné místečko, kde by se mohl v klidu věnovat svému vědeckému bádání. Něco tak tuctového mu však nemá býti dopřáno. Podílí se sice na přípravách výstavy k třísetletému výročí výše zmíněné bitvy, ale pak veden mocnou rukou osudu přijímá nabídku záhadné Opšlstisovy nadace, rezignuje na neuspokojivý, prázdný rodinný život a odchází do vysněného Istanbulu, brány Východu, aby zde studoval historii janičárů, zvláštních slovanských oddílů osmanské armády, opředených hustou sítí nejrůznějších smyšlenek a pověstí. V Istanbulu se Viktor zaplétá do nebezpečných čachrů jakési tajné společnosti, což paradoxně prohlubuje jeho lhostejnost k vnějšímu světu i k vlastnímu osudu. Viktor nám pak postupně mizí před očima unášen neosobní silou dějinné nutnosti, aby se nakonec v mystickém poblouznění zcela zřekl jakéhokoli morálního úsudku a osobní zodpovědnosti. Viktorova tragická postava je však pouze jakousi rukojetí vypravěčského hledáčku, který autor zaměřuje na nejrůznější skutečnosti vypovídající o životě celé jedné generace našich emigrantů i jejich západních spoluobčanů. V tom se Komárek nezapře – celá kniha je doslova prošpikována zkratkovitými vysvětlivkami, zajímavostmi, postřehy, exkurzy a etymologiemi, jež nicméně organicky zapadají do děje a stávají se nezbytnou stylovou komponentou, která je možná vykonstruovaná, rozhodně však ne umělá nebo nadbytečná. Také spisovatelův obraz – intelektuálský blouznivec a herbivor Komárek, jehož životní pouť se na několika místech protíná s poutí Viktorovou –, který tu a tam vypluje na povrch románové hladiny, zapadá do děje zcela přirozeně a nečiní nikterak dojem formální záminky pro vysvětlení toho či onoho dějového zákrutu. Naopak ukazuje na autorovu schopnost sebeironie a nutného vypravěčského nadhledu, bez něhož by kniha mohla sklouznout k lacinému, rádoby magickému pohledu na svět skrz prizma Velkého světového spiknutí, k jakému se třeba v románu Lehni, bestie! uchýlil Jiří Kratochvil.
Okouzlující a snad i pobuřující je Komárkova jazyková modernost. Díky odvážné kombinaci archaizujících prostředků s prostředky hovorovými a autorovu velice bohatému slovníku, který neváhá čerpat z jakéhokoli sociálně-kulturního prostředí, tak v knize dochází ke konfrontaci pomfrity se živících houmlesů s upjatými subjekty v puritánsko-postalžbětinských róbách a k mnoha dalším podobně překvapivým setkáním, která jsou mnohdy silnější a působivější děje. Tyto charakteristiky snad také částečně vysvětlují poněkud neobvyklé žánrové zařazení v podtitulku „nepravidelný román“, které je zdá se odkazem na skomírající literární postmodernu a na odkaz takových autorů, jakými byli Milorad Pavić, Jan Křesadlo nebo Umberto Eco.
Nakladatelství Petrov nyní připravuje Komárkův druhý román Černý domeček, který by měl vyjít v roce 2004. Pokud bude stejně originální a čtivý jako jeho prvorozený bratříček, máme se rozhodně na co těšit.

Formátuj pro tisk
Návrat na homepage