Ve znamení ryb / Recenze /

Kryštof Špidla, Host 4/2005, s. 60-61

Kniha z války

(…) Kdyby Berkovy texty byly jen dobře napsanými povídkami, což ostatně jsou (ač často balancují na hraně uvěřitelnosti), nebylo by to málo. Ještě cennější se však jeví morální stránka Berkovy tvorby. Tím, že jeho prózy přinášejí plastický psychologický profil svých hrdinů, lidí v nenormální a nemorální době, je čtenář nucen přehodnotit zaběhlé historické stereotypy v chápání dobra a zla, vítězů a poražených. Horší než pilot německého bombardéru, který se snaží své roli ve válce porozumět a je dokonce ochoten riskovat, aby se vyhnul civilním obětem, se jeví bigotní, zaslepení čeští katolíci, pro něž „Hitler […] není bez chyby […], ale dělá i řadu záslužných věcí […] jak zakročuje proti židům“ (s. 147). Koneckonců i v kolaborantském strážníkovi z první novely je cosi lidského a my se přistihujeme, že jsme ochotni mu v profesním souboji s kolegům držet palce. Berka klade mnohem výš morálku idejí a náboženství. Svůj názor nemusí vyslovovat explicitně, je zřejmý z povahy jeho zápletek. V jeho textech stojí ideje proti svobodě jednotlivce, proti rozkoši, vášni, citu.
Další rozměr Berkovým textům dodává historický horizont jejich modelového čtenáře. Tím, že je děj tak silně ukotven v konkrétním historickém časoprostoru, jsme nuceni jej dále domýšlet podle vlastní historické zkušenosti. Už proto, že v povídkách vystupují kolaboranti, němečtí důstojníci, obyvatelé Sudet, zkrátka postavy enormně historií zatížené, a protože víme, kdo budou vítězové a kdo poražení, kdo zrádci a kdo soudci. Zdánlivá rozuzlení nás tak uvrhají do nejistoty, tušíme, že poslední slovo budou mít až dějiny. (…)
Jinak se Petrovu podařilo v Jiřím Berkovi objevit autora nesporně kvalitního, jenž ještě může lecčíms překvapit. Koneckonců vročení jeho textů naznačuje, že na nich pracuje dlouhodobě. Je proto možné, že se, podobně jako například u Květy Legátové, kromě nových děl dočkáme ještě vyprazdňování autorových šuplíků. Což by rozhodně nemuselo být na škodu.

 

 


Vytištěno z http://www.ipetrov.cz