Dávnověk

Básně psané a čtené nejčastěji v hlubokém přátelském soukromí po brněnských hospodách. Nejčastěji pivně-sexuální deníkové záznamy, které si nedělaly větší ambice, se později rozrostly o mateřské reflexe, neboť děti byly pro autorku kupodivu ještě inspirativnější než jejich výroba, což se lety a přibývajícími dalšími potomky zákonitě prohloubilo.
Závěrečná část sbírky nazvaná Novověk reflektuje vcelku přelomový příklon obrodivší se pivní slečny ke spisovné češtině a ještě užší mateřské lobotomii, na kterou je autorka pochopitelně bezpříkladně pyšná.

Knihu můžete objednat na www.vltava.cz