Stradický ze Strdic Odillo

Básník, prozaik, dodekadent, monoanarchista a theogon. Narodil se 9. 6. 1968 v Rychnově nad Kněžnou. Ve třech letech si sáhl na obnažený drát 220 V a pochopil, že je Bůh. V sedmnácti letech náhodou objevil dechové cvičení inspirodictum (vdechomluva) a pochopil, že je Bůh. Inspirodictum totiž obrací příčinnost mluvy; vdechomluvená slova přestávají jsoucno označovat a začínají ho stvářet. V básnické soutěži Ikarova křídla získal roku 1997 první místo, roku 1998 první a (spolu s Dimitrijem Dudíkem) i druhé místo.
Na setkáních básníků na hradě Bítově přednesl stati: Mladá? poesie? dnes? (1997), Přednáška s mnoha názvy aneb Práva a povinnosti cestujících ve čtvrtém rozměru aneb Hledání nového rytmu, nových bubnů i nových paliček aneb Veřejné osvětlení kladivem, to jest Svítit na cestu klepáním do hlav (1998) a Zachraňte knihy před vyhynutím! (2000). Roku 1999 se stal zakládajícím členem DUS (uměleckého směru Dodekadence).
V letech 1999–2000 byl členem redakční rady kulturní revue Neon.
Žije v Praze. Pracuje jako průmyslový filosof a reklamní textař.

Bibliografie
1993 Obojí pramen, NPDN, Olomouc
1996 Admirál čaje, ČS
1997 Zlomená nadkova, Petrov
1998 První kost božího těla, Petrov
1999 Zpěv motýlů, Petrov
2001 Fosfen, Petrov
2002 Ryby katedrál, Petrov
2004 Černý revolver týdne, Petrov

Kontakt
ardor@seznam.cz
www.ardor.info