Rut Přemysl

Než Théseus vstoupil do bludiště, kde ho čekal zápas s obludou, dala mu Ariadna klubíčko, aby nezabloudil, aby se vrátil. Taková klubíčka jsou připravena i pro nás, když vstupujeme do labyrintu světa. Jsou to klubíčka příběhů. Pokud se nám zdá, že už jsou stará, že by nás cestou jenom zdržovala, že se obejdeme bez nich, stojíme posléze ve světě ztraceni a dodatečně si to vysvětlujeme složitostí doby, na kterou už jsou příběhy krátké. Nikdy mě ta vysvětlení nepřesvědčovala. Pokud se pamatuju, vždycky jsem víc věřil těm zaprášeným klubíčkům, která se dosud povalují v komorách za postelemi
a čekají, až je někdo chytne za pravý konec a začne je opatrně rozvíjet: kam až dosáhnou a kolik unesou?

se narodil 10. března 1954 v Kutné Hoře, vystudoval činoherní režii, které se v letech 1980-84 věnoval zejména ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, kde také vedl kabaretní Malou scénu. Už od studentských let (od roku 1972) však spolupracuje s Ivanem Vyskočilem a dalšími osobnostmi českého autorského divadla (postupně s Pavlem Boškem, Janem Vodňanským, Břetislavem Rychlíkem, Janem Burianem). Po zákazu hradišťského kabaretu se vrátil do Prahy, kde učil na hudebně-dramatickém oddělení konzervatoře (1984-90), s přáteli provozoval Malé české divadlo (1986-90) a s Karlem Krausem, Václavem Havlem aj. spoluredigoval samizdatovou revui O divadle (1987-90). Po převratu byl redaktorem Literárních novin, od roku 1993 má svobodné povolání. V České televizi realizoval cykly Kulturní magacín (s B. Rychlíkem, 1994), Rodinný kalendář (1995, z finančních důvodů natočeno pouze 6 ze zamýšlených 12 povídek), Letopísně (1998), zejména však spolupracuje s Českým rozhlasem, kde se kromě autorských cyklů - Pianissimo (1993-94), Setkání u kulatého stolku (s E. Krumbachovou, J. Justem, J. Klusákem, M. Lázňovským, I. Vyskočilem, 1993), Pohádka a její sestry (1995-96), Povídka zevnitř (1996-97), Kázáníčko, kázání (s N. Rutovou, 1998), Přestávka (s J. Burianem, 1998), Stoletý zpěvník (1998-99), Přesýpací hodina (s J. Klusákovou, J. Burianem, 2000) - a rozhlasových her - Takový beznadějný případ (natočeno 1990), Polygoné (1991), Dohra (1996), Existence Dušana Rouse (1997), Viktor a drak (1997, Prix Bohemia 1998), Etiopská legenda (1997), Peklíčko (1997), Drak nebo Pavel (1997), Babinský a Palacký neboli Báseň a Pravda (2000), Dvojrole (2001) - podílel na mnoha pořadech literárních, hudebních i dramatických jako autor, vypravěč, herec, zpěvák a klavírista. Rozhlasu věnoval také cyklus sloupků psaných v letech 1999-2000 pro Týdeník Rozhlas. Divadelní hry uvedlo brněnské HaDivadlo - Dnes naposled (def. název Poslední, 1985), Žádná tragédie (1989), Sen (první verze, 1992) - a Národní divadlo Kolowrat - Olga a ďábel (2001).

Bibliografie
1985 Menší poetický slovník v příkladech, Mladá fronta
1991 Náměsíčný průvodce Prahou, Mladá fronta
1992 Žádné tragédie, Votobia
1994 Repoetitorium (s O. Karlasem a K. Čapkem), Sursum
1995 Ptáček (n)eseje zpívá vesele, Petrov
1996 Nedivadlo Ivana Vyskočila (ed.), Český spisovatel
1998 Šest nepůvodních rozhlasových her, Větrné mlýny
2000 V mámově postýlce, Petrov
2001 Písničky (eseje se zpěvy), Petrov
2003 Náměsíčný průvodce Prahou, Petrov
2003 Strašlivé Čechy, děsná Morava, Petrov
2005 Pan Když a slečna Kdyby (Kniha o příběhu), Petrov

Kontakt
přes nakladatelství Petrov

Dokumenty
Ukázka z rozhovoru Niny Rutové s Přemyslem Rutem pro časopis Neon (3/2000)
Půl tuctu otázek pro Přemysla Ruta
Pohlednice z Paříže